Ivana Solaříková: Velký bratr je fajn, když nám bude sloužit

Velký bratr je fajn, když nám bude sloužit

28. 5. 2021 
Deník, MAFRA, a. s., Corrency

Místní měnu, která slaví úspěch v Kyjově, stvořil Pepe Rafaj. Hodí se podle něj lépe než koruna.

I navzdory koronaviru se v Kyjově začalo platit místní měnou correntem. Nápad, který má pomoci lokální ekonomice stižené pandemickou krizí, vzbudil velký ohlas v Česku i zahraničí.

Stojí za ním inovátor v oblasti jednoduchého placení, ale zároveň také filmař a producent Pepe Rafaj. Rodák ze Zlínska obě zdánlivě protichůdná odvětví elegantně spojuje po celou svou kariéru.

Na webu uvádíte, že jste sedmý Josef v řadě paličatých Valachů. Jak se to projevuje?

Nejspíš se to podepsalo na mojí životní motivaci dokončovat projekty. Roztočené filmové dílo je největším mrháním peněz. Dokud není stoprocentně hotové a nedá se promítat v kině, je vlastně bezcenné. Takže i když jsme točili v Afghánistánu a uvázli jsme tam v poušti, trval jsem na tom, že se film musí dotočit.

Proč jste se pustil zrovna do filmů s armádní tematikou?

Chtěl jsem si splnit sen natočit takový cyklus o lásce, o Bohu a o válce. Nejdřív vznikl dokument Ježíš je normální, po něm dokument bez cenzury Nebe, peklo o různých podobách lásky a nakonec tři snímky o válce, jejichž prostřednictvím jsem chtěl pochopit cenu za demokracii. Takový byl i původní název. Je to cena vyjádřená honorářem vojáka, který odjede na misi do Afghánistánu? Nebo je to cena jeho života? Válečné téma mě zajímá i proto, že můj dědeček byl v první světové válce postřelen a jeho příběh se u nás doma traduje. Zbyla po něm cedulka „V cizích službách“ a já pátrám po tom, co to vlastně znamená.

Jak se člověk od filmu dostane k finančním projektům?

Ve skutečnosti to bylo obráceně. Po gymnáziu ve Zlíně jsme se i s kamarádem Janem Pálkou oba dostali na „matfyz“. Chodil jsem tam tři semestry, než jsem zjistil, že matematická analýza 2 už je za hranicí toho, čeho jsem chtěl dosáhnout. (směje se) A tak jsem přešel na ekonomku. Každý jsme tedy seděli na jiné koleji, psali jsme si přes ICQ a tehdy jsme vymysleli naprosto dokonalý platební systém, který jsme v roce 1998 spustili. Jmenoval se IlikeQ a byl to vůbec první platební systém v Evropě. Měl 150 tisíc uživatelů jen v České republice. Zatímco PayPal, který vznikl poté, měl 200 tisíc uživatelů, ovšem po celém světě.

IlikeQ s virtuální měnou Q ale zanikl. Proč?

Neměli jsme bankovní licenci. Zpočátku přitom vůbec nebyla potřeba, protože Q vlastně nebyla měna, ale pohledávka za budoucími službami, což uznala i Česká národní banka. Jenže pak byla přijata novela zákona o platebním styku, podle které elektronické peníze nemohly být pohledávkami za budoucími službami, a my jsme byli nuceni skončit. Tehdy jsem si řekl, že je zbytečné se snažit v oblasti financí a ekonomie realizovat nápady, které mám já a moji kamarádi, a šel jsem studovat film. Tam jsem viděl daleko větší prostor pro kreativitu. Teď jsem se k platbám plynule vrátil projektem Corrency.

Když jsem o něm poprvé slyšela, znělo mi to dost neuvěřitelně.

Leckomu může připadat, že jsem si vymyslel hrad z písku a tvrdím, že se v něm dá bydlet. Ale ono to tak není. S kolegy máme velké zkušenosti s platebními systémy a Corrency je velmi pečlivě odpracovaný a promyšlený projekt.

Jak vůbec vznikl?

Souvisí s projektem, kterým jsem se zabýval předtím, což byl EETparagon.cz. To je vlastně evidence tržeb pomocí esemesek, papíru a tužky, ke které se dá během pár minut zaregistrovat na České poště. Živnostník pak může pracovat s klasickými papírovými příjmovými doklady, na které ručně píše kód a tím je splněna evidence tržeb. Zbourali jsme paradigma, že je potřeba mít internet, aplikaci, chytrý mobil a tiskárnu. V době, kdy jsme systém rozjížděli, jsem se potkal s jedním z prvních pacientů s covidem-19.

Jak to souvisí?

Bylo to opravdu v počátku, nebylo ještě tak jednoduché se nechat otestovat. A tak jsem se zavřel do karantény, nosili mi tam jídlo a já jsem trudomyslně seděl a dumal, co bude. Řekl jsem si, že EET se bude muset odložit. Že dojdou peníze naší rodině, sousedům, všem lidem, kteří nemůžou chodit do práce. A přemýšlel jsem, jak bude to domino pokračovat. Když vám dojdou peníze, radši si upečete chleba doma a nekoupíte si ho v pekárně. Uvaříte si doma polévku, místo abyste si ji dali v restauraci. Tím pádem přijde o peníze i hostinský, kavárník nebo řemeslník, pro kterého jsme to EET dělali. Stát přijde o obrovské množství daní. Domino se začíná sypat. Kavárník či řemeslník jde na úřad práce, stát mu ale nemá z čeho dát podporu v nezaměstnanosti, takže si bude muset peníze půjčit. Začíná se rozjíždět obrovská spirála krize ekonomiky způsobená nedostatečnou poptávkou.

Tehdy jste vymyslel lokální měnu?

Existuje naprosto fantastická kniha Budoucnost peněz od Bernarda Lietaera, kterou jsem se inspiroval. V ní je popsána měna, která má nějakou časovou expiraci. Koruna je špatný nástroj na to, aby pomohla nakopnout lokální ekonomiku poznamenanou krizí likvidity. A tak vznikl corrent – dostanete podporu, kterou musíte utratit do nějakého data a zároveň se na ní musíte podílet vlastní spoluúčastí. Nemůžete ji prohýřit, nemůžete ji uložit na úrok, a když ji nespotřebujete, tak se vrátí do systému. Je to nádherný způsob, jak přirozeně stimulovat poptávku občanů u lokálních obchodníků.

Proč jste si vybral zrovna Kyjov?

Dostali jsme čtyřmilionovou podporu z ministerstva průmyslu a obchodu, což obnášelo spoustu podmínek. Jednou z nich bylo, že s městem, kde chceme correnty zavést, musíme podepsat dohodu o spolupráci. Jednali jsme s několika pražskými čtvrtěmi i dalšími městy, ale dostat se až k podpisu memoranda je přece jen docela závazná věc. Pak jsme se potkali s kyjovským starostou Františkem Luklem a tam to zahořelo. Projekt se mu líbil, nechal ho projednat v zastupitelstvu a podepsal ho. Byl opravdu velmi rychlý a odvážný. Kyjov je navíc přesně ta lokální ekonomika, na kterou Corrency sedí. Střední město, svébytná lokalita, kde projekt může perfektně zafungovat a opravdu jí pomoci. 800 tisíc korun, které do ekonomiky vložíme, vygeneruje nejméně 1,6 milionu, možná i víc.

Projekt se musel kvůli pandemii několikrát odložit, nakonec jste se rozhodli spustit systém i navzdory tomu, že ještě nedošlo k úplnému rozvolnění. Proč?

Bylo to pro nás vlastně výhodné. Dělali jsme úplně nový platební systém, kde jsou extrémní požadavky na bezpečnost, rychlost transakcí, evidenci všech operací i transparentnost. Takový systém, aby v něm nebyly chyby, nelze udělat bez testu. Řekli jsme si, že prvních čtrnáct dní se spokojíme s menší návštěvností, abychom si ověřili, že vše bude správně fungovat. Projekt měl skončit 25. května, ale zřejmě ho prodloužíme o další měsíc.

Používáte vůbec bankovky?

V tomhle jsem docela konzervativní, peníze v hotovosti jako všeobecný ekvivalent směny jsou naprosto zásadní. Ale zároveň je důležité mít alternativy. A tak občas platím třeba chytrými hodinkami, abych věděl, jak to funguje. Nevnímám chytré technologie jako Velkého bratra. I z něj můžu udělat pozitivní „osobu“, pokud s ním mám dobrou smlouvu, že nebude zneužívat informace, které o mně má, způsobem, který bude proti mně. Pokud ho udržím v mezích a bude mi sloužit.

Říkal jste, že máte rád uživatelskou jednoduchost. Vyvíjíte podle toho i své systémy?

Když jsme vymysleli IlikeQ, oslovili jsme designéra, který nám vytvořil fantastický design. Měli jsme tehdy nejdražší možný počítač, ale stejně jsme ho ve chvíli, kdy jsme systém spustili, „uvařili“, protože návštěvnost byla obrovská. Takže jsme odstřihli design a spustili jsme systém bez grafiky. Od té doby se držím hesla, že je důležité myslet ve velkém, ale realizace musí být KISS – keep it stupid and simple. Důležitá je užitečnost pro normální lidi. A ti zápasí už s tím, když si mají nainstalovat aplikaci. Českou republiku ovládla technologie, která se jmenuje SMS, tu všichni pochopili a akceptovali. Proto i Corrency na ní stojí, pokud má podporovat tu část populace, která teď šetří každou korunu.

Leckomu může připadat, že jsem si vymyslel hrad z písku a tvrdím, že se v něm dá bydlet.

Vizionář První platební systém IlikeQ vymyslel Pepe Rafaj ještě jako student. Poté se vrhl na film, do finanční oblasti se nyní vrátil projektem Corrency. Foto: archiv Pepe Rafaje Zdařilý start Platidlo corrent ve zkušebním provozu obstálo. 

Autor: Ivana Solaříková editorka MF DNES
Foto: Alžběta Jungrová














 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

CORRENCY (Corrent, Korent) Sekundární měna s omezitelnou směnitelností

Serial Provedu!

Janicki, Klára: Digitální vizionář s citem pro analog